Hrádek v Doubravníku
MUDr. Karel Zítko (* asi 1874) - přednášel na lékařské fakultě v Praze, kde jej poznala Vlastimila Peterková (*1893). Pamětní snímek z roku 1915.
Polyhistor, zřejmě také egocentrista a zároveň hluboce zamilovaný člověk, byl obdivuhodně puntičkářský. Takovýchto poznámek je na fotografiích zachováno více. Také rád glosoval množství přečtených knih, mapy a turistické průvodce.
Oblibu vizitkových foto 19. století vystřídaly pohlednice. Tato byla psána s pozorností k rodičům slečny Peterkové. Lícová strana je na dalším snímku...
Rodičům Vlastimily, (otci krejčímu a mamince v domácnosti), jistě mohl imponovat tento salónní portrét s panem doktorem...
Výstředně motivovaní milenci se usadili v Doubravníku, kde však Dr. Zítko nezískal klientelu potřebnou k obživě. Lidé prý jej považovali za přistěhovalce a nedůvěryhodného Pražáka - raději se drželi svého venkovského lékaře. Zítko se tedy věnoval budování svého pohádkového areálu, literatuře, malování i cestování s Vlastimilou. Snímek s prvními stavbami je z roku 1922.
Podle slov, která Dr. Zítko vepsal na tabulku ve skále, začal zde budovat "obvyklé prostředí našich pohádek".
Brzy přistavěl "dráhový pavilon", tj. přístřeší pro model železnice (26.8.1925)
Konkrétními pohádkovými postavami byli Karkulka a vlk, ale bizarnost později budovaného okolí je překonala. Na tomto snímku jsou ještě bez "Perníkové chaloupky" (14.4.1924).
Chyběl doktoru Zítkovi dětský svět? Pravda je taková, že byl dávno před seznámením s Vlastimilou ženatý, ale bezdětný.
U rozestavěného hradu je pravděpodobně mistr stavitel najatý k té práci. Shlíží na protější Musilův mlýn.
Hrad po dokončení. Byli prý lidé kraje neznalí, kteří si tento pohádkový výtvor pletli s Pernštejnem... (25.8.1924).
Zde je již představena barbakanová brána. Brány byly průchozí. Ve druhém nádvoří byla kaplička.
Podobně jako holá skála s hradem působila impozantně i obdělávaná niva Svratky patrná na dalším snímku.
Takovéto snímky z minulosti jsou vlivem rozvoje porostů v údolí již neopakovatelné, o zmizelém hradu nemluvě.
Na úpatí skály před chaloupkou byl ještě malý hrádek, jaký v té době býval na nádražích - reminiscence cestování vlakem.
Snímek od Švestkovic louky pořízený 27.7.1925.
Dr. K. Zítko na Švestkově louce 18.7.1925.
Pohled na hrádek z Novákovic ovsa 18.7.1925.
V popiscích snímků se vyskytuje označení "náš majetek". Ten po několika letech způsobil Vlastimile nesmírné útrapy. Stavbou komplexu pohádkových budov se Dr. Zítko zadlužil a pobytem v Doubravníku zároveň ztrácel možnosti dřívějších příjmů.
Pozemek byl postupně kultivován a doplňován zahradními prvky. Snímek z 23.8.1924.
Potůček na pozemku byl vítaným krajinným prvkem a příležitostí k dalším iluzím.
Během roku 1925 vyrostla za chaloupkou vila. Dnes si lze těžko představit stavební řízení pro takový objekt. Pro fantazii je však přitažlivější představit si zde Štědrý den, v němž byl snímek pořízen.
Jakýsi vysoký sloup u plotu není dosud vysvětlen. Snímky byly na fotografických deskách, které se však nezachovaly. Negativy kopírovali na slunci a jemné podrobnosti nejsou patrné. Snímek z 16.1.1926.
Jedna z vydaných pohlednic má poznámku, že stavby jsou fotografovány po dokončení 12.6.1926.
Celek staveb je na tomto záběru patrný, ale není ještě zdaleka úplný.
Další snímky ukazují detaily seskupených objektů, tento je ze 13.2.1926.
Snímek s datem 15.7.1926
V popředí je neurčený člověk, který zhotovuje asi modely domů pro krajiny u železnice v "dráhovém pavilonu".
Spisovatel, čtenář a glosátor knih je tu zachycen před jedním ze svých rozměrných pláten krajinných olejomaleb.
Další snímky ukazují interiéry vybavené mobiliářem dovezeným ze Zítkova bytu v Praze a dále shromažďovaným v pohádkovém komplexu staveb.
7.9.1923, zřejmě interiér v Chaloupce, protože Villa nebyla ještě postavena.
Zátiší v obytné věži.
Zátiší z ložnice je velmi extravagantní.
Pečlivá a do bizarnosti celku včleněná zahrada byla asi dílem Vlastimily.
Doktor Zítko dokázal vlastnoručně vyrábět nábytek, který potom společně s Vlastimilou zdobili výmalbami.
Krajinu kolem modelu železnice dotvářely olejomalby Dr. Zítka. Vpravo je motiv z Doubravníku - obraz dosud existuje.
U tohoto a dalších obrázků série již chybí datace. Jsou asi z roku 1926 po dokončení všech staveb a stavbiček.
Kotce pro králíky, milované a s láskou pojídané, byly asi poslední zhotovenou stavbou a snad mezi nimi i největší kuriositou.
Villa - pohled přes králíkárny.
Jiný doklad, než kaplička ve druhém nádvoří hradu, nesvědčí o náboženském cítění Karla Zítka. Vlastimila naopak věřila v posmrtný život, zvláště "Karlouškův". V Podkrkonoší, kde až do konce života bydlela, našla dost spřízněných spiritistů.
Duševním zrakem ho viděla a ze svého přesvědčení stále vidí v pohádkovém světě.
Karel a Vlastimila naplňovali svůj společný život také poznáváním na cestách, kde vzdálenost nebyla rozhodující. Snímek je popsán "Z Bácek". Toto místní jméno v mapě KČT není.
Karlův život skončil selháním srdce asi roku 1926, kdy mu bylo 52 let. Tady je na zimním záběru se zajícem právě v tomto roce.
Ve vyprávěních o Doubravníku byla mezi kulinářskými vzpomínkami i zmínka o výtečné polévce z veverek.
Socha nad kašnou na náměstí v Doubravníku připomíná secesní mísu s Lorelai, kterou si jako jedinou z kuriózního majetku Vlastimila ponechala.
Na zarostlé skále, býval hrádek - ten prý ale někdo z dřívějších majitelů převezl do Brna.Ze staveb po několika požárech zbyla jen "Chaloupka", která již potřetí vyhořela - naposled na Silvestra 2001.
Majitel Igor Kopčák z Brna ji opravuje.
Na pamětní desce na levé straně brány je nápis: Vystavěl L.P. 1923 Jaroslav Huťař, architekt a stavitel z Nedvědic.
Na pravé straně brány je pamětní nápis: Založil L.P. 1922 MUDPhDR K. Zitko, spisovatel, státní ředitel a lékař z Prahy. Ve jménu Zítko je zřetelné krátké "i".
Křížek u poutní kapličky Máří Magdaleny na Bozince. Vlastimila Peterková po nezhojitelné ztrátě svého milovaného Karla a po útrapách s pozůstalostí se pokusila o sebevraždu. K novému životu ji přivedli přátelé. Vyučovala na soukromé škole a později na státních školách těsnopis, psaní na stroji a němčinu. Později žila v Kutné Hoře, odkud se s rodinou Ing. Stanislava Wiesera (*14.1.1900) přestěhovala na léta 1940-45 do Červeného Kostelce a potom do Trutnova. Vyučovala na Obchodní akademii (přechodně různě přejmenovávané) téměř do svých 70 let. Po těžkém úrazu byla ve špatném zdravotním stavu a na necelý rok se dostala do léčebny dlouhodobě nemocných, kde v Černém Dole na Trutnovsku zemřela ve věku 83 let 10. února 1976.
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
- zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Hrádek v Doubravníku

Popis

Související článek: http://tinyurl.com/o7fd38e

Období

Statistiky

  • 50 fotek
  • 1 se líbí

Fototechnika

Olympus C40Z,D40Z

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Uzamčené album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album

Komentáře fotek a videí

Někdy všichni nestíháme, známe to! Proto na přání PRODLUŽUJEME BLACK FRIDAY -30% a platí na všechny dárky z fotek po zadání kódu: BF2022 v objednávce.
S kódem: BF2022 Akce platí do 11. 12. 2022
Získat slevu

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Hrádek v Doubravníku
Komentáře Přidat