Příroda Doubravnicka
0
Spustit prezentaci Nahlásit album
Vytvořte ze svých fotek: Fotoknihu Pexeso Kalendář Fotky
Bledule jarní - Leucojum vernum. Zřejmě splavená na mnoha místech břehu Svratky. Kategorie ochrany C3. Autor snímku: J. Sterzel
Brambořík nachový - Cyclamen purpurascens. Pravděpodobně nejsevernější výskyt v povodí Svratky. Kategorie ochrany C3 - ohrožené. Autor snímku: J. Sterzel
Dymnivka plná - Corydalis solida. Jedna z prvních jarních květin na břehu Svratky. Autor snímku: J. Sterzel
Hořec brvitý - Gentianopsis ciliata. Na podzim kvetoucí hořec za Bozinkou. Kategorie ochrany C3 - ohrožené. Autor snímku: J. Sterzel
Lilie zlatohlavá - Lilium martagon. Jeden z klenotů květeny PR Sokolí skála. Kategorie ochrany C3 - ohrožené. Autor snímku: J. Sterzel
Křivatec luční - Gagea pratensis. Nejnápadnější z křivatců. Za Bozinkou. Autor snímku: J. Sterzel
Sadec konopáč - Eupatorium cannabinum. Květy silně přitahují hmyz, hlavně motýly. Vinohrad. Autor snímku: J. Sterzel
Sasanka lesní - Anemone sylvestris. Nejkrásnější ze sasanek a vzácná. Hlaváčov. Kategorie ochrany C3 - ohrožené. Autor snímku: J. Sterzel
Sasanka lesní - Anemone sylvestris, detail. Rostlina kvetoucí v druhé polovině května na Hlaváčově. Doc Lacina ji považoval v Doubravníku za ztracenou. Pro svou velikost květů a krásu se často pěstuje v zahradách. Je jako většina sasanek jedovatá. V ČR je silně ohroženým druhem. Autor snímku: J. Sterzel
Sasanka hajní - Anemone nemorosa, detail. Jedna z prvních jarních květin, kterou můžeme obdivovat např. podél Svratky a na jiných vlhkých místech, kde tvoří bílé koberce. Rostliny využívají světlou periodu, před vyrašením listů na stromech. Je jako všechny sasanky jedovatá. Plody obsahují lákavé a výživné látky pro mravence a ti se starají o rozšiřování jejich semen. Autor snímku: J. Sterzel
Okrotice dlouholistá - Cephalanthera​ longifolia. Vstavačovitá rostlina Vinohradu. Kategorie ochrany C3 - ohrožené. Autor snímku: J. Sterzel
Zvonek klubkatý - Campanula glomerata. Po letech znovunalezený na Hlaváčově. Autor snímku: J. Sterzel
Zvonek broskvolistý - Campanula percisifolia. U nás hojný s největšími květy u zvonků. Vinohrad. Autor snímku: J. Sterzel
Hruštička menší - Pyrola minor. Drobná květinka s neobvyklými květy z Pláňavy. Autor snímku: J. Sterzel
Orlíček obecný - Aquilea vulgaris. Pravděpodobně zplanělý na Vinohradě. Autor snímku: J. Sterzel
Večernice vonná - Hesperis matronalis. Rostoucí na břehu Svratky, pravděpodobně splavená z nějaké zahrady. Autor snímku: J. Sterzel
Okáč rosičkový - Erebia medusa. Nejrozšířenější z tmavých okáčů z louky pod Hlaváčovem. Autor snímku: J. Sterzel
Pérovník pštrosí - Matteucia struthiopteris. Překrásná kapradina rostoucí u splavu. Kategorie ochrany C3. Autor snímku: J. Sterzel
Přezimující nedočkavec z loňska, babočka bílé C (Polygonia c-album) z čeledi babočkovitých. Název je odvozen od bílé kresby ve tvaru písmene "C" na rubu křídel. Autor snímku: J. Záhora
Náprstník velkokvětý - Digitalis grandiflora. Nápadná a dosti hojná jedovatá květina z Vinohradu. Autor snímku: J. Sterzel
Hlístník hnízdák - Neotia nidus-avis. Nezelená vstavačovitá rostlina ze zastíněných míst Vinohradu. Kategorie ochrany C4a. Autor snímku: J. Sterzel
Ohniváček černokřídlý - Lycaena phaleas. Nejhojnější ohniváček létající do pozdního podzimu. Autor snímku: J. Sterzel
Vstavač osmahlý - Orchis ustulata. Drobný vstavač znovunalezený na Vinohradě poté, co lokalita na Hůlově kopci zanikla. Kategorie ochrany C1 - nejvyšší. Autor snímku: J. Sterzel
Lišaj svízelový - Hyles galii. Motýl rozšířený od Evropy až po Severná Ameriku. Autor snímku: J. Sterzel
Modřenec chocholatý - Muscari comosum. Cibulovina typická pro osluněná teplá stanoviště z Hlaváčova. Kategorie ochrany C3. Autor snímku: J. Sterzel
Střevíčník pantoflíček - Cypripedium calceolus. Naše nejkrásnější vstavačovitá rostlina znovu vysazena na Pláňavě. Kategorie ochrany C3. Autor snímku: J. Záhora
Babočka síťkovaná - Araschnia levana. Má dvě generační formy, které se od sebe natolik liší, že byly dlouhou dobu považovány za samostatné druhy. Na fotografii jarní generace. Autor snímku: J. Sterzel
Babočka síťkovaná - Araschnia levana. Letní generace je kromě tmavého zbarvení i poněkud větší než jarní. Autor snímku: J. Sterzel
Černýš hajní - Melampyrum nemorosum. Zajimavá květina s fialovými nebo bílými listeny v květenství. Z Jarcové. Autor snímku: J. Sterzel
Ohniváček černočárný - Lycaena dispar. Náš největší ohniváček z Hlaváčova. Kategorie ochrany C2. Autor snímku: J. Sterzel
Pavinec horský - Jasione montana. Rostlina příbuzná se zvonky. Z Hůlova kopce. Autor snímku: J. Sterzel
Pavinec horský - Jasione montana, detail. Autor snímku: J. Sterzel
Hořec křížatý - Gentiana kruciata. Jeden ze dvou v Doubravníku rostoucích hořců z Hůlova kopce. Kategorie ochrany C2. Autor snímku: J. Sterzel
Bělopásek dvouřadý - Limenitia camilla. Vyfocený náhodou místo jiného druhu na Hůlově kopci. Kategorie ochrany C3. Autor snímku: J. Sterzel
Soumračník jitrocelový - Carterocephalus palaemon. Létá na Hlaváčově za plného slunce navzdory svému jménu. Autor snímku: J. Sterzel
Jehlice trnitá - Ononis spinosa. Foceno 24. 7. 2013 v Doubravníku. Autor snímku: J Záhora
Lišaj svlačcový - Agrius convolvuli. Migrant z jižní Evropy saje za stojícího letu dlouhým sosákem z květu okrasného tabáku. Foceno za soumraku na mé zahradě. Autor snímku: J. Sterzel
Brkoslav severní - Bombycilla garrulus. Host ze severu Evropy - foceno 8.3. 2009 v šípku nad Stejskalovými. Kategorie ochrany C3. Autor snímku: J. Záhora
Otakárek ovocný - Iphiclides podalirius. Méně známý z našich dvou otakárků. Vzácný a v ČR legislativně chráněný. Kategotie ochrany C3. Autor snímku: J. Sterzel
Přástevník medvědí - Arctia caja. Za nabídnutou ruku odkryl spodní křídla a nahradil mé paní prsten. Foceno za soumraku 10. 8. 2013. Autor snímku: J. Záhora
Tis červený - Taxus baccata. Keřovitý symbol PR Sokolí skála. Kategorie ochrany C3. Autor snímku: J. Sterzel, listopad 2013.
Přástevník kostivalový - Euplagia quadripunctaria. Elegantní noční motýl, který létá i za dne. Latinský název dostal podle čtyř tmavých skvrn na zadních křídlech. Autor snímku: J. Sterzel
Modrásek jehlicový - Polyommatus icarus. Typický rozdílem mezi samcem a samičkou viz fotografie. Z Hůlova kopce. Autor snímku: J. Sterzel
Okáč voňavkový - Brintesia circe, velký motýl s rozpětím křídel 6 - 8 cm, zapsaný v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých v ČR jako druh zranitelný. Autor snímku: J. Sterzel
Vemeník dvoulistý - Platanthera bifolia, v ČR jedna z nejhojnějších orchidejí, avšak zákonem chráněná jako ohrožená. Autor snímku: J. Sterzel
Vřetenuška ligrusová - Zygaena carniolica, žije v nižších polohách s vápencovým podkladem. Nejčastěji se vyskytuje v ovocných sadech. Autor snímku: J. Sterzel
Skorec vodní - Cinclus cinclus, žije u mělkých kamenitých říček a u potoků s bystrou proudící vodou, kde se ptáci mohou dobře potápět. Skorec létá nízko nad hladinou nebo posedává na skalnatém výstupku nad vodou, odkud má dobrý výhled. Řeka Svratka, autor snímku: J. Sterzel
Užovka obojková - Natrix natrix, ráda obývá břehy vodních ploch a patří mezi výborné plavce a potápěče. Mezi její hlavní potravu patří především vodní živočichové např. menší rybky, nepohrdne však ani žábou. Díky absenci jedového kanálku je pro člověka naprosto neškodná. Kategorie ohrožená, autor snímku: J. Sterzel
Otakárek fenyklový - Papilio machaon. Je jedním z našich největších a nejkrásnějších denních motýlů. Nejčastěji se vyskytuje na loukách a lesních světlinách, můžeme ho však spatřit i na zahradách, kde samičky často kladou vajíčka na hostitelské rostliny z čeledi miříkovitých (mrkev, fenykl, kopr, kmín). V ČR patří Otakárek fenyklový mezi ohrožené druhy. Autor snímku: J. Sterzel
Okrotice bílá - Cephalanthera damasonium. Vstavačovitá rostlina podobná u nás hojnější okrotici dlouholisté. Stupeň ochrany C3. Autor snímku: J. Sterzel
Vemeník zelenavý - Platanthera chlorantha. Vstavačovitá rostlina velmi podobná vemeníku dvoulistému avšak vzácnější. Stupeň ochrany C3. Autor snímku: J. Sterzel
Batolec duhový - Apatura iris. Motýl, který si barevnými proměnami nezadá s motýly tropů. Kagorie ohrožený C3. Autor snímku: J. Sterzel
Záraza bílá - Orobanche alba. Nemá listovou zeleň, proto parazituje na kořenech jiných rostlin. Kategorie ochrany ohrožená C3. Autor snímku: J. Sterzel
Babočka bodláková - Vanessa cardui. Babočka, která žije mimo Austrálie a Nového Zélandu po celém světě. K nám přilétá koncem jara z jižní Evropy. Autor snímku: J. Sterzel
Babočka bodláková - Vanessa cardui, detail. Motýl maskuje svůj vlastní pohled typickou výraznější kresbou očí na dolní straně zadních křídel, jejichž "na oko pozorný pohled" odrazuje možné nepřátele. Autor snímku: J. Záhora
Lišaj borový - Hyloicus pinastri. Tento lišaj má velice proměnlivé zbarvení. U tmavých exemplářů se předpokládalo​, že je to vlivem prostředí poškozeného průmyslem. Autor snímku: J. Sterzel
Podbílek šupinatý - Lathrea squamaria. Rostlina je úplně bez listové zeleně, proto je úplným parazitem žijícím na kořenech stromů. Autor snímku: J. Sterzel
Babočka admirál - Vanessa atalanta. Tažný motýl přilétající v květnu z jihu a vyskytující se až do října, kdy se částečně vrací zpět. S oblibou saje na spadaném ovoci a mízu na poraněných stromech. Autor snímku: J. Sterzel
Medovník meduňkolistý - Melittis melissophyllum. Jeho původní české jméno je Doubravník růžový jak ho nazval v roce 1846 Presl. Kategorie ochrany C3. Autor snímku: J. Sterzel
Pipla osmahlá - Nonea pulla. Květina s nejtmavšími, téměř černými květy, u nás. Kategorie ochrany C4a. Autor snímku: J. Sterzel
Lišaj šeříkový - Sphinx ligustri. Na květech okrasného tabáku. Vyskytuje se často v parcích velkoměst, proto se někdy nazývá "pražský lišaj". Autor snímku: J. Sterzel
Mlok skvrnitý - Salamandra salamandra, je v Česku dle vyhlášky 395/1992 Sb. silně ohroženým druhem a vztahuje se na něj též Bernská konvence, podle níž patří mezi přísně chráněné druhy. V minulosti byl považován za pekelné zvíře, kterému lidé přisuzovali pozoruhodné vlastnosti. Mimo jiné se věřilo, že mlok vhozený do ohně, oheň uhasí... Odtud patrně pochází lidové pojmenování mloka – Ohnižil. Autor snímku: T. Kvasnica
Hýl obecný - Pyrrhula pyrrhula, je nezaměnitelný pták z čeledi pěnkavovití. Sameček (na snímku) má krásně červenou celou spodinu těla, která kontrastuje s modrošedým pláštíkem a černou hlavou. Samička má spodinu těla světle hnědavou, jinak se neliší. V biologii hýla je snad nejzajímavější jeho pevný vztah s partnerkou, kterou neustále doprovází. Dříve býval pro svůj důvěřivý vztah k člověku a snadnou ochočitelnost oblíbeným klecním ptákem. Autor snímku: J. Sterzel
Zvonek zelený - Carduelis chloris. Typický obyvatel zahrad, parků a hřbitovů. Hnízdo si staví v jehličnatých kulturách. Stálý druh. V zimních měsících se zvonci shlukují do hejn s jinými pěnkavovitými, společně se toulají a zdržují tam, kde nacházejí potravu. Autor snímku: J. Sterzel
Lýkovec jedovatý - Daphne mezerum. Roste obvykle jednotlivě, v ČR ubývá. Zapsán na Červeném seznamu. Červené bobule jsou jedovaté. Autor snímku: J. Sterzel
Lejsek šedý - Muscicapa striata, klenot přírody Doubravnicka. Na našem území se zdržuje od dubna do října. Žije ve světlých listnatých lesích, parcích a v zahradách. Živí se zejména létajícím hmyzem, na který číhá z vyvýšené pozorovatelny a kořisti se zmocňuje v letu. Hnízdí dvakrát ročně a často obsazuje i polootevřené budky. Identifikace a text: P. Koukal, autor snímku: J. Záhora.
Lejsek šedý - Muscicapa striata. Živí se zejména létajícím hmyzem, na který číhá z vyvýšené pozorovatelny​ a kořisti se zmocňuje v letu. Autor snímku: J. Záhora.
Okáč bojínkový (Melanargia galathea) z Pláňavy, autor snímku: J. Záhora.
Dymnivka dutá - Corydalis cava. Svůj název má podle duté hlízy. Dymnivka plná (máme ji v galerii také) ji má plnou. Také se liší tvarem listenů pod květy, plná je má zubaté, dutá celokrajné. Autor snímku: J. Sterzel
Slepýš křehký - Anguis fragilis. Není had, ale beznohý ještěr hadovitého těla, s lehce odlomitelným ocasem. Je uveden jako druh silně ohrožený, proto je nutno ho chránit. Autor snímku: J. Sterzel
Skokan štíhlý - Rana dalmatina. Žije ve světlých lesích a na pasekách. Je zařazen mezi silně ohrožené druhy. Autor snímku: J. Sterzel
Ťuhýk obecný - Lanius collurio, na obrázku je samec ve svatebním šatu. Ze zimoviště v rovníkové Africe přilétá koncem dubna. Hnízdí v trnitých porostech a je známý tím, že na ostny keřů nabodává ulovený hmyz. V ČR patří mezi ohrožené druhy. Autor snímku: J. Sterzel
Tařice skalní Arduinova - Aurinia saxatilis subsp.arduini. Roste na Skalní ostrožně nad Svratkou v přírodní rezervaci Sokolí skála. Zařazena do kategorie ochrany jako ohrožená. Autor snímku: J. Sterzel
Hlaváček letní - Adonis aestivalis. Kdysi běžný plevel v obilí, dnes silně ohrožený. Jako jeho příbuzný hlaváček jarní je jedovatý, je však jen jednoletý. Kategorie ochrany C1 a uveden v Červené knize. Autor snímku: J. Sterzel
Chrpa modrá - Centaurea cyanus. Dříve hojný jednoletý plevel typický pro obilná pole. Dnes vzhledem ke své vzácnosti, chráněn v kategorii C4 vyžadující zvláštní pozornost. Autor snímku: J. Sterzel
Kosatec žlutý - Iris pseudacorus. Krásně kvetoucí kosatec, rostoucí v hojném počtu kolem potoka z Bácek. Autor snímku: J. Sterzel
Lišaj kyprejový - Deilephila porcellus. Motýl aktivní záhy po setmění, kdy nalétává na medující květy. Na intensitu jeho růžového zbarvení má vliv vlhkost. Autor snímku: J. Sterzel
Zlatohlávek zlatý - Cetonia aurata. Brouk který je ozdobou naší přírody na tužebníku jilmovém. Larva je hodně podobná ponravě chrousta a žije nejčastěji v hnízdech mravenců. Autor snímku: J. Sterzel
Lišaj vrbkový - Deilephila elpenor. Poměrně hojný lišaj, přilétající za soumraku k vonícím květům zimolezu na mé zahradě. Autor snímku: J. Sterzel
Až téměř úplné „odlistění“ exotické naroubované vrbičky odhalilo dva návštěvníky – housenky lišaje pavího oka (Smerinthus ocellatus). Autor snímku: J. Záhora, autorem fotografie dospělého motýla ve výřezu je Josef Hlásek (Zdroj: www.hlasek.com).
Inspirace pro malérečky – druhá letošní snůška lejsků šedých (Muscicapa striata). Autor snímku: J. Záhora
Perleťovec malý - Issoria lathonia. Nejhojnější perleťovec mající na spodní straně křídel velké perleťové skvrny, podle kterých rod dostal jméno. Autor snímku: J. Sterzel
Čmelák zemní - Bombus terrestris, je nejznámějším druhem našich čmeláků. V ČR je všudypřítomný, patří však mezi chráněné druhy. Autor snímku: J. Sterzel
Pozorný pohled dosud relativně hojného a užitečného obojživelníka, ropuchy obecné (Bufo bufo). Autor snímku: J. Záhora
Ostruháček březový - Thecla betulae. Ač se jmenuje březový, jeho housenky žijí především na trnce, ale i jiných listnatých dřevinách. Vyfotografován na Pláňavě. Autor snímku: J. Sterzel
Kudlanka nábožná - Mantis religiosa. Obávaný predátor z hmyzí říše, který dokáže při čekání na kořist bezvadně splynout s okolím. Pro člověka je ale neškodná. Dříve pouze na jižní Moravě, dnes - díky klimatickým změnám - poměrně běžná i v přírodě Doubravnicka. Autor snímku: J. Sterzel
Srnec obecný - Capreolus capreolus, srnče. Milý obrázek, který můžeme spatřit v přírodě Doubravnicka koncem měsíce května a začátkem června. Při takovém (většinou náhodném) setkání je třeba se chovat nanejvýš diskrétně a v žádném případě se nepokoušet o fyzický kontakt. Po ulpění lidského pachu totiž hrozí opuštění mláděte, což by si jistě nikdo vědomě nepřál... Autor snímku: J. Sterzel
Srnec obecný - Capreolus capreolus, paličkář - tzn. loňský mladý srnec, který v důsledku slabé fyzické kondice nasadil jen velmi malé parůžky. Autor snímku: J. Sterzel
Stehlík obecný - Carduelis carduelis. Jeden z nejkrásněji vybarvených pěvců přírody Doubravnicka, znamenitý zpěvák a dříve oblíbený klecní pták. Zde můžeme pěkně vidět rozdíl pohlaví podle velikosti červené masky kolem oka. Na misce sedí dva samci, bokem k nám je mladá (světlé nohy) samička, zřejmě z loňské snůšky. Autor snímku: J. Sterzel
Vrabec domácí - Passer domesticus, samec. Kdysi nejběžnější pták našeho venkova se pomalu a jistě stává vzácností. Změnou zemědělského hospodaření došlo k redukci mnohačetných hejn na sotva životaschopnou populaci desítek jedinců, kteří se občas objeví v zimě u krmítka. Autor snímku: J. Sterzel
Sýkora modřinka - Parus coeruleus. Typické poznávací znamení je azurová modř na temeni hlavy a tenký, černý proužek přes oko. Krk je výrazně krátký. V přírodě Doubravnicka je k zastižení po celý rok, obývá listnaté a smíšený lesy, taktéž i parky, zahrady a stromořadí. Hnízdí většinou dvakrát ročně, často v uměle zhotovených budkách. Živí se housenkami a drobným hmyzem, v zimě vyhledává olejnatá semena na krmítku. Autor snímku: J. Sterzel
Sýkora babka - Poecile palustris. Je meší než koňadra a štíhlejší než modřinka. Zbarvení poněkud fádní, převládá šedohnědá, ale zátylek, temeno hlavy, čelo i brada jsou sytě černé. Hnízdí zpravidla 1x ročně v malých dutinách listnatých stromů, případně v budce. Autor snímku: J. Sterzel
Volavka popelavá - Ardea cinerea, je zejména v zimních měsících na řece Svratce běžně ke spatření. Ovšem pozor, jedná se o velmi plachého ptáka, který citlivě reaguje na zvukové či vizuální vjemy, takže při sebemenším vyrušení odlétá. Pořídit kvalitní fotografii vyžaduje zkušenost a nejvyšší míru opatrnosti. Autor snímku: J. Sterzel
Dlask tlustozobý - Coccothraustes coccothraustes, samec. Další ozdoba v ptačím světě přírody Doubravnicka. Jak už sám název napovídá, nejnápadnější je na dlaskovi jeho mohutný, kuželový zobák, který používá jako louskáček. Známá je jeho obliba v třešňových peckách. Ovšem když krmí svá mláďata, tak podobně jako většina pěnkavovitých ptáků jim předkládá hmyz. Žije skrytě v listnatých lesích s dominancí dubu, odkud se ozývá tichým, nenápadným zpěvem. Jehličinám se vyhýbá. Autor snímku: J. Sterzel
Dlask tlustozobý - Coccothraustes coccothraustes, samec. Silný kuželový zobák budí respekt i většího kosa černého (v pozadí), který odevzdaně čeká, až se nový návštěvník krmítka dostatečně nasytí. Autor snímku: J. Sterzel
Jaterník podléška - Hepatica nobilis. Jeden z nejprvnějších poslů jara. Běžně k nalezení v habrových doubravách a habrových bučinách, věrný průvodce lísky. V nejbližším okolí Doubravníku je tato rostlina nejvíce rozšířena v suťovém lese - Pasíčce. Její přítomnost signalizuje kyprou, svěží půdu s příznivou formou humusu. Autor snímku: J. Sterzel
Čížek lesní - Carduelis spinus, vlevo samička, vpravo samec. Čížci lesní jsou ptáci hnízdně vázaní především na jehličnaté lesy vyšších poloh. V zimních měsících se ale přesunují do pahorkatin, kde se sdružují v početná hejna hledajících společně potravu. Nejdříve v porostech olší nebo bříz, až teprve koncem zimy je nouze přivádí ke krmítkům, kde berou za vděk olejnatými semeny slunečnice. Na vlastní oči se pak můžeme přesvědčit, že čížek je velice živý a temperamentní pták, který se nebojí uhájit sousto ani před většími sýkorami. Autor snímku: J. Sterzel
Čížek lesní - Carduelis spinus, detail. Nádherně vybarvený samec. Autor snímku: J. Sterzel
Konopka obecná - Carduelis cannabina, samička. Sameček má šedou hlavu s karmínově zbarveným čelem a červená pírka na hrudi. Konopka u nás bývala dříve poměrně rozšířeným ptákem, s přeměnou krajiny (zmizely pastviny porostlé hlohovými keři, popřípadě i jalovci) však došlo k výraznému snížení početnosti. V poslední době se nastěhovaly k okrajům vesnic a menších měst, kde hnízdí v okrasných jehličnanech. Z našich pěnkavovitých ptáků je konopka nejlepším zpěvákem, proto bývala dříve hojně držena v klecích a často křížena s kanárem. Autor snímku: J. Sterzel
Pěnkava obecná – Fringilla coelebs, samec. Naše pěnkavy jsou převážně tažné, jejich zimoviště leží v jihozápadní Evropě, kam odlétají v říjnu. Samci však za mírné zimy zůstávají a můžeme je běžně zastihnout na krmítku. Pěnkava obecná je jedním z nejhojnějších ptáků Evropy. Hnízdí v lesích, zahradách a běžně je k vidění i v parcích větších měst. Z hlediska ochrany nevyžaduje zvláštní pozornost. Autor snímku: J. Sterzel
Babočka osiková - Nymphalis antiopa. Tento elegantní motýl je největší babočkou. Přezimovavší jedinci mají bílý lem křídel, který je u čerstvých exemplářů žlutavý. Autor snímku: J. Sterzel
Dymnivka dutá - Corydalis cava. Bílá varianta květů z habrových hájků u Křížovic. Autor snímku: J. Sterzel
Červenka obecná - Erithacus rubecula, samec v toku. Červenka (pták roku 2016) je menší, nebojácný a zvědavý pták, často nenápadně žijící v těsném sousedství člověka. Hnízdí v zahradách, parcích, na hřbitovech ve vysokém lese však chybí. Jejím domovem je keřové patro na vlhčích lokalitách s bohatým bylinným podrostem. Potravu často hledá na zemi. Živí se převážně hmyzem, na podzim však upřednostňuje semena brslenu, který takto rozšiřuje. Autor snímku: J. Sterzel
Májka fialová - Meloe violaceus. Celé tělo májky obsahuje prudký jed cantharidin, stačí jen jíst rukama znečistěnýma stykem s májkou a dostaví se příznaky otravy. Larvy májky parazitují v hnízdech divokých včel a čmeláků. Autor snímku: J. Sterzel
Konvalinka vonná - Convallaria majalis, roste ve světlých listnatých lesích nížin, ale i na horských loukách. Upřednostňuje kyselé a kypré půdy. Květina s líbeznou vůní, ovšem prudce jedovatá. Jedy obsažené v rostlině působí především poruchy srdeční činnosti a nebezpečná je i voda z vázy, kde byla kytice konvalinek umístěná. Autor snímku: J. Sterzel
Skokan hnědý - Rana temporaria. V České republice se vyskytuje od nížin až do nejvyšších horských oblastí. Jde tedy o celkem běžného obojživelníka, kterého můžeme v okolí Doubravníka potkat relativně často. Tento exemplář byl před bouřkou nezvykle trpělivý k focení. Autor snímku: J. Záhora
Červenáček ohnivý - Cantharis coccinea. Dosti hojný býložravý brouk žijící v teplejších oblastech. Larvy žijí pod kůrou, kde se živí larvami jiného hmyzu. Obrázek pořízen na Brdě. Autor snímku: J. Sterzel
Rehek zahradní - Phoenicurus phoenicurus, samec, samička má šat poněkud skromější, šedohnědý. Rehek zahradní je neposedný a velmi pohyblivý pták, postavou i způsobem života se velmi podobá rehkovi domácímu. Stejně jako on zahnízdí často v připravené budce. Mláďata krmí velmi intenzivně - zhruba každé dvě minuty přilétá jeden z rodičů s housenkou, motýlem, broukem a nebo jak vidíme na obrázku, s plošticí. Autor snímku: P. Koukal
Černýš rolní - Melampyrum arvense. Zajimavá rostlina, květy jsou ty se žlutou skvrnou, listeny jsou červené. Dříve plevel v obilí. Díky glykosidu aukubin se při sušení zbarví černě, pokud se semena dostala do mouky zbarvila ji modře. Ohrožený druh Červeného seznamu. Autor snímku: J. Sterzel
Tesařík čtveropásý - Leptura quadrifasciata Linnaeus, 1758. Při hledání viníků holožíru na vykotlané hlavaté vrbě byli odhaleni tito krásní tesaříci právě v okamžiku zajišťování další generace. Je možné, že se jejich larvy vyvíjely v odumřelém vrbovém dřevě, přičemž vývoj je obvykle tříletý. Samička je větší, má zavalitější tělo a nápadně světlé poslední tři články kratších tykadel. Autor snímku: J. Záhora
Běloskvrnáč pampeliškový - Amata phegea. Nezdařené foto dokumentující, že přímo v Doubravníku je možno zahlédnout kovově modrý odlesk těla malého denního motýla z čeledi Přástevníkovitých (♂, cca 3 cm). Hojnější je ve vzdáleném NP Podyjí na vyhřátých a prosluněných lesostepních loukách. Že by něco na tom celkovém oteplování bylo? Huňaté tmavé housenky se kromě pampelišek mohou živit i jinými bylinami. Autor snímku: J. Záhora
Ostruháček ostružinový - Callophrys rubi. Jediný náš motýl který má zelená křídla. Zdržuje se většinou v korunách stromu a zřídka ho zastihneme na zemi. Jeho housenka se podobá malým slimákům. Autor snímku: J. Sterzel
Měsíčnice vytrvalá - Lunaria rediviva. Polostinný lesní druh velmi příjemně vonící. Název odvozen od bílých šešulí a tvaru semen. U nás roste na břehu Svratky. Autor snímku: J. Sterzel
Lakušník vodní - Batrachium aquatile (L.) Dum. V těchto dnech rozkvétá Svratka na charakteristických zelených ostrůvcích tisíci dekorativních kvítků lakušníků. Vyhovují jim živinami bohaté vody a jejich odčerpáváním vodu „čistí“. Až při pohledu zblízka zjistíme, že mají na svých až 1,5 m dlouhých lodyhách dva druhy lístků, jedny ponořené, niťovité a další lupenité, vykrajované, na hladině plovoucí. (V pravém dolním rohu je detail květu.) Autor snímku: J. Záhora
Vážka ploská - Libellula depressa, – dravá robustní vážka s výrazným širokým a zploštělým zadečkem má v oblibě málo zarostlé vody. Zadeček je u dospělých samců nápadný svým bleděmodrým ojíněním. Samice (ve výřezu v levém dolním rohu) mají zadeček žlutý až žlutohnědý. Autor snímku: J. Záhora
Tesařík obecný - Corymbia rubra. Na snímku samička. Sameček je menší a má krovky žlutohnědé. Brouci létají v teplých slunečných dnech na lesních okrajích. Larvy se většinou vyvíjí ve starých pařezech jehličnanů. Autor snímku: J. Sterzel
Černýš luční - Melampyrum pratense. Mimořádně proměnlivý druh rostoucí na lesních okrajích. Láká především čmeláky a je jako všechny černýše jedovatý. Autor snímku: J. Sterzel
Perleťovec stříbropásek - Argynnis paphia. Náš největší perleťovec, pojmenovaný podle stříbrných pásek na zadních křídlech. Nejčastěji se vyskytuje na lesních světlinách s porosty ostružiníků, nebo jiných medujících rostlin. Autor snímku: J. Sterzel
Sněženka podsněžník - Galanthus nivalis. Většinou pěstovaná v zahradách a odtud zplaňující. Je to zřejmě i případ trsu rostoucího na břehu Svratky, který je na fotografii. Autor snímku: J. Sterzel
Netopýr velký - Myotis myotis. Skutečnost, že se jedná o našeho nejhojnějšího netopýra, se promítla do staršího názvu - netopýr obecný. Vytrvalé dlouhé lety vyžadují silné srdce. Je zhruba 3x větší než srdce myši o stejné hmotnosti. Srdnatě také reagoval při detailnějším portrétování. Autor snímku: J. Záhora
Babočka paví oko - Aglais io. Hojně se vyskytující motýl, všeobecně známý pro své nápadné oční (paví) skvrny na křídlech. Vyskytuje se všude tam, kde jeho housenky mohou žít na kopřivách. Autor snímku: J. Sterzel
Kyčelnice cibulkonosná - Dentaria bulbifera. Jedna z prvních kvetoucích rostlin, hojně rostoucích v jarním smíšeném lese. Je zajímavá tím, že v úžlabí listů má pacibulky, kterými se rozmnožuje. Autor snímku: J. Sterzel
Zlatohlávek tmavý - Oxythyrea funesta. Brouk z čeledi vrubounovitých je dlouhý kolem 12mm. Žije hlavně v teplejších oblastech. Najít ho můžeme v denních hodinách na květech. Je chráněný jako ohrožený druh. V současné době expanduje z jižní Moravy na sever. Autor snímku: J. Sterzel
Kokořík vonný - Polygonatum odoratum. Vytrvalá bylina se silným plazivým oddenkem a vonícími květy. Je jedovatý, ale dříve se používal při léčbě výronů a podvrtnutí. Odumřelé stonky zanechávají na oddenku kruhové jizvy, proto se podle nauky o signaturách používal na léčbu kuřích ok. Autor snímku: J. Sterzel
Vřetenuška mateřídoušková - Zygaena purpuralis. Hojně se vyskytující motýl vyskytující se hlavně na sušších lokalitách s porosty mateřídoušek, kterými se její housenky živí. Autor snímku: J. Sterzel
Kokořík mnohokvětý - Polygonatum multiflorum. Roste v listnatých lesích s bylinným podrostem. Květy jsou v krátkých hroznech visících na jednu stranu a nevoní. V pověrách byla rostlina považovaná za "otvírací kořen", který otvírá skály a zavřené dveře. Autor snímku: J. Sterzel
Vřetenuška pětitečná - Zygaena lonicerae. Název odvozen od počtu červených skvrn na křídlech. Létá hlavně na květnatých výslunných křovinatých stráních. V oblibě má modrofialově kvetoucí rostliny. Autor snímku: J. Sterzel
Rulík zlomocný - Atropa bella-donna. Rostlina rostoucí na lesních světlinách. Plodem jsou bobule, po dozrání leskle černé veliké jako třešně. Jsou jedovaté, požití většího množství je smrtelné. Alkaloid atropin se používá k rozšiřování zorniček v očním lékařství. Dříve se dámy takto zkrášlovaly, odtud vědecké jméno. Autor snímku: J. Sterzel
Dlouhozobka svízelová - Macroglossum stellatarum. Tento lišaj pochází z jižní Evropy, odkud každoročně k nám přilétá. Létá za dne rychlým vířivým letem a dlouhým sosákem saje nektar. Přitom se v letu zastavuje ve vzduchu nad květem jako kolibřík. Autor snímku: J. Sterzel
Tesařík piluna - Prionus coriarius. Dorůstá délky až 45mm, čímž se řadí mezi naše největší brouky. Obývá smíšené lesy, kde vyhledává staré stromy mohutných dimenzí - v našich polohách nejčastěji dub a buk. Žije skrytým, nočním životem, těžkopádně létá. Nalezen v obecním lese na Vinohradě. Autor snímku: P. Koukal
Kruštík širolistý - Epipactis helleborine. Jedna z našich nejhojnějších orchidejí, zapsaná v Červeném seznamu ohrožených rostlin ČR. I když její květy nejsou větší než 2 cm mají svoji krásu. Rostlina je velmi proměnlivého vzhledu. Pro okolí Doubravníka je nová. Autor snímku: J. Sterzel
Kněžice páskovaná - Graphosoma italicum. Nápadná ploštice okolo 1cm velká. Pro její nápadnost ji s jiným druhem nelze zaměnit. Je dalším důkazem, že se druhy dříve uváděné jen v nejteplejších oblastech vyskytují i u nás. Autor snímku: J. Sterzel
Strakapoud velký - Dendrocopos major, samec. Nejhojnější evropský druh strakapouda na území ČR. Najdeme ho v lesích všech druhů, ale i v zahradách a parcích. Hnízdí v dutinách stromů, které si sám vytesává. Autor snímku: J. Sterzel
Saranče vlašská - Calliptamus italicus. Jedna ze tří druhů sarančí majících červenou barvu na zadních křídlech. Dále má červená zadní stehna z vnitřní strany a holeně. Je tom teplomilný druh, který obývá osluněná místa s řídkou vegetací. Samci jsou ve srovnání se samicemi téměř poloviční. Autor snímku: J. Sterzel
Chrobák lesní - Anoplotrupes stercorosus. Brouk velikosti 12-20mm. Živí se výkaly, hnijícími houbami nebo mršinami. Pro výživu svých larev z těchto materiálů vyrábí kuličku. Autor snímku: J. Sterzel
Plicník lékařský - Pulmonaria officinalis. Květy mění barvu podle kyselosti prostředí z červené na fialovou a modrou, proto se mu také říká trojbarevné kvítí. Je dlouhodobě používán jako léčivka. Jeho skvrnité listy připomínají skvrnitost plic, odtud jeho jméno. Autor snímku: J. Sterzel
Babočka jilmová - Nyphalis polychloros. Přezimující motýl patří k nejčasnějším na jaře se probouzejícím babočkám. Nejraději má okraje lesů a nivy vodních toků. Živnou rostlinou housenek je nejčastěji vrba jíva a také jilm s topoly. Autor snímku: J. Sterzel
Muflon - Ovis musimon, mladý beran. Tato zvěř, původem z Korsiky a ze Sardinie, byla počátkem 18.století přivezena do evropských obor. Nyní se s ní můžeme setkat už i ve volné přírodě. Na Doubravnicku se menší stádo pohybuje v oblasti přírodní rezervace Sokolí skála. Autor snímku: J. Sterzel
Ohnivec rakouský - Sarcoscypha austriaca. Nejedlá houba rostoucí v předjaří na mrtvém dřevě listnáčů. Plodnice jsou v mládí číškovité, později téměř ploché. Je snadno zaměnitelný s vzácným Ohnivcem šarlatovým (Sarcoscypha coccinea), který však v posledních letech nebyl v ČR doložen. Identifikace Jaroslav Záhora, autor snímku: P. Koukal
Zajíc polní - Lepus europaeus, byl kdysi nejhojnější lovnou zvěří na našem území. Jeho stavy však v druhé polovině minulého století velmi zredukovala velkoplošná zemědělská činnost, takže není vůbec běžné se s ním na vycházce potkat. V přírodě Doubravnicka však nechybí... Autor snímku: J. Sterzel
Vraní oko čtyřlisté - Paris quadrifolia. Zajímavá rostlina, mající za plod černou bobuli, odtud zřejmě její jméno. Je jedovatá, ale dříve byla používána proti nakažlivým nemocem včetně moru. Tento účinek však nebyl prokázán. Autor snímku: J. Sterzel
Chroustek letní - Amphimallon solstitiale. Menší, světlejší a chlupatější příbuzný chrousta obecného. Hojněji se vyskytuje až od měsíce června, kdy za soumraku zalétá do ovocných sadů. Dospělci se živí listím stromů. Autor snímku: P. Koukal
Dlouhozobka zimolezová - Hemaris fuciformis. Patří mezi lišaje a celkem zdařile napodobuje čmeláka. Sice patří mezi noční motýly, ale létá především dopoledních a v poledních hodinách. Vyfocena na komuli, jejíž květy lákají mnoho denních motýlů. Autor snímku: J. Sterzel
Perleťovec prostřední - Arginnis adippe. Jeden z velkých perleťovců, mající na rubu křídel perleťové skvrny. Vzhledem k tomu, že je vázán na paseky ve světlých lesích, je v současné době v naší krajině jeho výskyt ohrožen. Autor snímku: J. Sterzel
Okáč medyňkový - Hipparchia fagi. Nejsevernější výskyt tohoto vzácného a ohroženého motýla na Moravě. V Čechách vymřel v polovině minulého století. Dosud jen na jihu Moravy. Autor snímku: J. Sterzel
Tesařík skvrnitý - Leptura maculata. Hojný brouk lišící se od podobného tesaříka čtveropásného především žlutýma nohama. Larvy žijí převážně v dřevě listnatých stromů. Brouky nejčastěji najdeme na květech miříkovitých rostlin. Autor snímku: J. Sterzel
Tesařík borový - Spondylis buprestoides. Poměrně hojný v lesích městyse Doubravník. Jeho larvy se vyvíjí ve starém dřevě pokrytém silnou borkou - tzn. nejčastěji v borových pařezech, kde vykusují hluboké chodby. Vývoj trvá dosti dlouho, dospělý brouk vylétá až po třech letech a žije převážně nočním životem. Autor snímku: P. Koukal
Štětconoš trnkový - Orgyia antiqua, je nenápadný noční motýl z čeledi bekyňovitých, jehož housenky jsou naopak velmi nápadné. Okusují především listnaté stromy, z nich nejvíce trnky, duby, švestky, též jabloně a mohou se objevit i na jehličnanech. Zde žír na listu muškátu. Autor snímku: L. Bočková
Kozlík lékařský - Valeriana officinalis. Známá léčivá rostlina rostoucí na břehu Svratky. Ve středověku byl považován za všelék. Dnes patří k nejlepším uklidňujícím prostředkům při nervových poruchách. Autor snímku: J. Sterzel
Králíček ohnivý - Regulus ignicapillus, další z klenotů přírody Doubravnicka. Velmi často lze zaměnit s králíčkem obecným. Rozlišovacím znakem je světlý proužek nad okem a černý proužek podél hlavy, který se u ohnivého na čele spojuje. Obývá jehličnaté lesy, borům se však vyhýbá. Patří mezi naše nejmenší pěvce. Na obrázku je samička. Identifikace: P. Koukal, autor snímku: J. Záhora
Pestrokrovečník mravenčí - Thanasimus formicarius. Z pohledu lesníka jeden z nejužitečnějších brouků jehličnatého lesa. V prvotní fázi samička klade vajíčka do štěrbin v borce stromů. Následně se vylíhlé larvy vydávají do chodbiček pod kůrou, kde se nejprve živí trusem kůrovčích larev. Pak napadají samotné larvičky a nakonec už i dospělé kůrovce. Stejnou potravu vyhledávají i dospělí brouci, kteří čile (jako mravenci) pobíhají po povrchu napadeného dříví a likvidují nalétávající lýkožrouty doslova na potkání. Autor snímku: P. Koukal
Pestřenka prosvítavá - Volucella pellucens. Hojně ji najdeme na květech miříkovitých rostlin. Její trnité larvy se vyvíjejí v hnízdech především vos. Zde se larvy živí mrtvolkami vos a požírají jejich larvy. Jen málo jich však přežije, dospělé vosy je usmrtí a zkonzumují. Před zakuklením pak larvy hnízdo opustí. Autor snímku: J. Sterzel
Cena za prodloužení života. Pod odchlipujícími se zadečkovými články dělnice vosíka je vidět celkem čtyři hmyzí parazity z rodu Xenos, rodu řasníků. Vzhledem k době fotografování jde pravděpodobně o samičky v posledním vývojovém stadiu. A zatímco normální dělnice vosíků v tomto období hynou, parazitované dělnice přezimují, aby mohly zajistit další generaci řasníků ve formě líhnoucích se larviček na jaře příštího roku. Více informací o neobvyklém soužití lze nalézt v článku od Jakuba Straky: "Jsou řasníci stále záhadní?" v Živě 5/2010, s. 225-226. http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jsou-rasnici-stale-zahadni.pdf autor snímku: J. Záhora
Pupava bezlodyžná - Carlina acaulis. Je zajímavá tím, že listeny zákrovu reagují na vlhkost ovzduší a úbor uzavřou. Dužnatá lůžka jsou jedlá a lidově se jim říká chlebíček. Kořen se v lidovém léčitelství doporučuje proti nachlazení, horečce a nemocem žlučových cest. Také se věřilo, že rostlina zahání mor. Autor snímku: J. Sterzel
Štětka planá - Dipsasus fullonum. Zajímavá rostlina celá pichlavá, u niž nejprve rozkvétají květy ve středu strboulu a potom ve dvou oddělených kruzích současně směrem nahoru i dolů. Tradičně se používala při revmatismu a dnes se považuje za jeden z prostředků působících proti borelióze. Z této byliny se vyráběl i nástroj na česání vlny. Autor snímku: J. Sterzel
Pstroček dvoulistý - Maianthenum bifolium. Rostlina patří do čeledi chřestovitých a je hojným druhem lesů od nížin do subalpínského stupně. Má jen dva srdcovité listy a plodem je červená bobule. Obsahuje jedovaté saponidy. Autor snímku: J. Sterzel
Drozd zpěvný - Turdus philomelos. Tažný pták přilétající začátkem března. Na území ČR hnízdí v lesích všech typů, hojně též v zahradách a parcích. Velikostí připomíná malého kosa, ovšem jeho zpěv je daleko mocnější a barevnější. Potravu tvoří z počátku jara hlavně žížaly, později měkkýši a různý hmyz. Na podzim vyhledává dozrávající bezinky a jeřabiny. Autor snímku: J. Sterzel
Skokan skřehotavý - Pelophylax ridibundus, samice naší největší žáby. V České republice se jedná o kriticky ohrožený druh. Autor snímku: J. Záhora
Přástevník špenátový - Arctia villica. Přástevník obývající xerotermní stanoviště je někdy aktivní i ve dne. Vyskytuje se v ČR pouze na jižní Moravě. Housenky se kuklí v hustém zámotku v zemi. Vyfocen na Brdu. Autor snímku: J. Sterzel
Přástevník jitrocelový - Parasemia plantaginis. Motýl se vyskytuje v lesních oblastech, v bezlesích chybí. Motýli jsou aktivní ve dne, hlavně v odpoledních a podvečerních hodinách. Jedná se o velmi proměnlivý druh v kresbě i zbarvení. Vliv na to mají genetické i vnější podmínky. Autor snímku: J. Sterzel
Motýlice lesklá - Calopteryx splendens. Na snímku je samec, samice jsou hnědé. Vyskytuje se na všech druzích tekoucích vod. Vyhýbá se výrazně zastíněným úsekům a úsekům bez příbřežní vegetace. Foceno na břehu Svratky. Autor snímku: J. Sterzel
Drvodělka fialová - Xylocopa violacea. Nápadně velká včela, má podobu čmeláka. Žije samotářsky většinou, jen v teplých vinařských oblastech. Vykusuje do suchého dřeva svislou chodbičku, v nichž si založí hnízdo. Výskyt u nás je dalším projevem oteplování. Autor snímku: J. Sterzel
Budníček menší - Phylloscopus collybita. Zpěvný pták velikosti vrabce, podle zbarvení snadno zaměnitelný s Budníčkem větším (Phylloscopus trochilus). Rozlišovacím znakem jsou tmavé nohy. V přírodě Doubravnicka poměrně hojný, především v listnatém lese s keřovým patrem na vlhčích stanovištích. Kulovité hnízdo s bočním vchodem staví nízko nad zemí, většinou v kopřivách. Mladé vyvádí 2x ročně. Autor snímku: J. Sterzel
Netopýr pestrý - Vespertilio murinus. České jméno má podle dvojité barvy hřbetní srsti. Loví hmyz většinou v blízkosti vody. Je stěhovavý a poměrně vzácný a patří mezi chráněné živočichy. Fotografie byla pořízena v odpoledních hodinách na břehu Svratky. Autor snímku: J. Sterzel
Cvrček polní - Gryllus campestris, patří mezi hmyz s nedokonalou proměnou. Tzn. že ve svém vývojovém cyklu nemá stádium kukly a larva (na fotografii) je téměř podobná dospělci. Žije na mezích, travnatých stráních a suchých loukách. Živí se výhonky, jemnými lístky a trávou. Do země si vyhrabává díry u kterých samečkové na jaře pronikavě cvrkají. Zvuk vyluzují třením prvního páru křídel. Autor snímku: J. Sterzel
Žahalka žlutá - Scolia hirta. Vykytuje se v teplých oblastech. dospělci létají za slunečního svitu a vyhledávají nektarodárné květy. Samice vyhledávají larvy zlatohlávku a listokazů, ochromí je žihadlem a nakladou na ně vajíčko. Vylíhlé larvy postupně stravují tělo hostitele. Autor snímku: J. Sterzel
Přástevník chrastavcový - Diacrisia sannio. Nejhojnější přástevník Doubravnicka. Vyznačuje se značnou barevnou rozdílností i velikostí mezi samcem a samicí. Motýli jsou aktivní hlavně v noci, ale často je lze zastihnout i ve dne, převážně však jen samce. Autor snímku: J. Sterzel
Přástevník chrastavcový - Diacrisia sannio, detail. Nejhojnější přástevník Doubravnicka. Vyznačuje se značnou barevnou rozdílností i velikostí mezi samcem a samicí. Motýli jsou aktivní hlavně v noci, ale často je lze zastihnout i ve dne, převážně však jen samce. Autor snímku: J. Sterzel
Modrásek jetelový - Polyommatus bellargus. Na území Doubravníka hojný, ale v Čechách vzácný. Motýl žije na osluněných suchých stanovištích a jetelištích. Samci mají líc křídel zářivě blankytně modrý, samičky hnědý. Často se se u samiček objevuje netradiční nápadné zbarvení, související pravděpodobně se sexuální atraktivitou. Na fotografii jedna taková samička. Autor snímku: J. Sterzel
Modrásek bahenní - Maculinea nausithous. Motýl je závislý na rostlině krvavci totenu rostoucím na vlhkých lokalitách. Vyskytuje se v nivách středních a dolních toků řek. Samička klade vajíčka do květních hlávek totenu, kterými se první tři instary housenky živí. Pak vypadnou ven a mravenci je odnesou do mraveniště. Zde housenky požírají jejich kukly a larvy. Na zakuklení vylezou mraveniště. Autor snímku: J. Sterzel
Střevlík svraštělý - Carabus intricatus. Jeden z největších a nejhojnějších střevlíků. Je nočním dravcem, ve dne se skrývá pod kameny, nebo v listí. Jeho biotopem jsou především listnaté lesy. Dosahuje velikosti až 4 cm. Brouci zimují pod kůrou stromů, nebo v trouchnivějícím dřevě. Autor snímku: J. Sterzel
Drvopleň obecný - Cossus cossus, housenka. Housenky drvopleně mají 2-4letý vývoj v závislosti na zeměpisné poloze a nadmořské výšce. Zpočátku se živí kambiem a v dalším roce se zavrtávají až k dřevnímu jádru. Typický je pro ně ostře čpavý sekret páchnoucí po octu. Kuklí se v blízkosti stromu v kterém vyrostly. Motýl dosahuje rozpětí křídel až 8 cm. Vyskytuje se především v lužních lesích a podél vodních toků. Motýli poletují v noci a nejsou schopni, díky zakrnělému sosáku přijímat potravu. Autor snímku: T. Kvasnica
Křivatec rolní - Gagea villosa. Kvete brzy z jara většinou na suchých trávnících. Od ostatních křivatců se liší nestejně dlouhými a hustě chlupatými květními stopkami. Je zařazen do kategorie C2 mezi ohrožené druhy. Autor snímku: J. Sterzel
Mandelinka mátová - Chrysolina herbacea. Až 11 mm dlouhá mandelinka, živě kovově modrozelená lesklá. Na krovkách má vtisklé tečky. Živí se listy různých mát. Autor snímku: J. Sterzel
Klikoroh borový - Hylobius abietis. Žije v jehličnatých lesech. Brouk napadá smrkové a borové sazenice a okusuje jejich kůru a především lýko kmínku. Larvy hlodají pod kůrou podélné chodby. Chodby jsou vyplněné drtí a dosahují až délky 1 metru. Žír larev je z lesnického hlediska neškodný, zatímco žír brouka může zničit celé jehličnaté kultury. Autor snímku: J. Sterzel
Ostruháček švestkový - Satyrium pruni. Motýl žije na křovinatých stráních, mezích a polních cestách se zachovalým trnkovým a slivoňovým porostem. Ten je živnými rostlinami jeho housenek. Hlavní potravou motýlů je medovice mšic. V současné době se rozšiřuje, jak nejrůznější neplodná místa, která sloužila jako pastviny, zarůstají trnkou. Autor snímku: J. Sterzel
Šidélko páskované - Coenagrion puella. Je naše asi nejhojnější vážka. Osidluje většinou stojaté nebo pomalu tekoucí vody, mnohdy i antropogenního původu. Nevadí jim ani silné znečištění. Larvy žijí na ponořených částech rostlin. Autor snímku: J. Sterzel
Přástevník hluchavkový - Callimorpha dominula. Je velmi variabilní v barvě i v kresbě. Vykytuje se především v blízkosti vody ve světlých smíšených lesích, na lesních pasekách, světlinách a lesních okrajích. Motýl je aktivní ve dne i v noci a nejčastěji nalétá na fialově nebo červeně kvetoucí rostliny. Autor snímku: T. Kvasnica
Zelenáček šťovíkový - Adscita statices. Je nejhojnější ze zelenáčků, kteří patří mezi vřetenušky. Je jich více druhů a rozdíly ve vzhledu jsou minimální a proto jsou v přírodě obtížně rozeznatelní. Podle hřebenových tykadel jde na fotografii o samce. Motýli nalétávají především na modře nebo fialově kvetoucí rostliny. Autor snímku: J. Sterzel
Bekyně velkohlavá - Lymantria dispar. Jde o vzhledově velmi proměnlivý druh. Hlavními živnými rostlinami jeho housenek jsou hlavně ovocné a listnaté stromy. Housenky jsou porostlé dlouhými chlupy, které jim umožňují snadné šíření větrem. Autor snímku: J. Sterzel
Zavíječ zimostrázový - Cydalima perspectalis. Druh je původní ve Východní Asii (Čína, Japonsko a pod.). Jedná se o invazivní druh, který se v Evropě objevil v roce 2006. V České republice poprvé v roce 2011. Housenky ze živí pouze na zimostrázu a předpokládá se, že se náhodně šíří s výpěstky této rostliny. Autor snímku: J. Sterzel
Perleťovec velký - Arginnis aglaja. Nejčastěji se vyskytuje na okrajích lesů, lesních a křovinatých loukách. Druh je dosud značně rozšířený. Živnými rostlinami housenek jsou různé druhy violek. Jednotlivé druhy velkých perleťovců se nejlépe rozeznají dle zadní strany křídel. Autor snímku: J. Sterzel
Střevlík vrásčitý - Carabus intricatus. Je výlučně denním dravcem, který kromě hmyzu, měkkýšů a žížal vyhledává i lesní houby, šťávu z poražených stromů a přezrálého ovoce. Vyskytuje se od května do podzimu v lesích i v zahradách. V červenci a srpnu prodělávají brouci letní spánek. Autor snímku: J. Sterzel
Rdesno hadí kořen - Bistorta major. Jméno dostala rostlina podle hadovitě stočeného oddenku. Ten obsahuje velké množství škrobu. Na Sibiři a Islandu jej opékali a jedli. Také se sušený a rozemletý se přidával jako přísada do mouky. Pro vzhled oddenku měl pomáhat proti hadímu jedu. Autor snímku: J. Sterzel
Křižák pruhovaný - Argiope bruennichi, samice. Invazní druh, který na základě oteplování klimatu dorazil už i do přírody Doubravnicka. Svým zbarvením připomíná vosu a stejně jako všichni ostatní pavouci i tento je jedovatý. Jeho jed však pro člověka je velmi slabý a nebezpečnost prakticky nulová. Autor snímku: L. Bočková
Puštík obecný - Strix aluco. Nenápadná, ale přitom velmi známá sova díky pohádce Tři oříšky pro Popelku. Hnízdí v dutinách stromů, v ČR i přírodě Doubravnicka poměrně běžná. Na snímku mladý samec v odborné péči, zotavující se po střetu s automobilem. (edit. po nezbytné rehabilitaci vrácen 7.11. 2019 do volné přírody) Autor snímku: O. Musilová
Trávnice jílková - Tholera decimalis. Poletuje v nočních hodinách na travnatých plochách v pozdním létě a začátkem podzimu. Housenky se živí stébly trav, především pýru plazivého. Kuklí se v zemi pod travními trsy. Na snímku je samice, samec má hřebenitá tykadla. Autor snímku: J. Sterzel
Svízelka chlupatá - Cruciata laevipes Opiz z čeledi mořenovitých, ze stejné čeledi, kam patří i významná léčivka mařinka vonná nebo obtížný plevel svízel přítula. Svízelku je možno najít na vlhčích okrajích lesů, indikuje živinami bohaté půdy. Autor snímku: J. Záhora
Vítod větší - Polygala major Jacq. – v okolí Doubravníka doprovázel na výslunných svazích vstavače kukačku a vstavače osmahlého. Je součástí nízkých, druhově bohatých xerotermních trávníků. Autor snímku: J. Záhora
Bourovec ostružníkový - Macrothylacia rubi. Poměrně hojný noční motýl. Samci létají za slunných, teplých dnů od 16 hodiny do soumraku. Letová perioda je od května do července. Známější jsou jejich tmavohnědé chlupaté housenky, které se vyskytují až do pozdního podzimu. Při podráždění stáčejí tělo do spirály a stavějí se mrtvými. Autor snímku: J. Sterzel
Rudopásek polní - Lythria purpuraria. Na obrázku je sameček, který se liší vějířovými tykadly. Pomocí nich zachycuje pach samičky na velkou vzdálenost. Vyskytuje se na suchých výslunných lokalitách od května do října ve dvou generacích. Autor snímku: J. Sterzel
Křižák obecný - Araneus diadematus. Velký pavouk s charakteristickou kresbou po která má jméno. Staví vertikálně orientované velké sítě. Živí se mouchami a jiným hmyzem. Do obětí vypustí velké množství slin, které rozpustí jejich vnitřní orgány a ty vysaje. Je hojný v lidských obydlích i na lesních pasekách a okrajích lesů. Jemných pavučinových vláken křižáků se používalo v optice na osní kříže. Autor snímku: J. Sterzel
Můřice očkovaná - Thyatira batis. V některých publikacích uváděna jako malinovník očkovaný. Vyskytuje se poměrně hodně v místech s porosty malinovníku a ostružiníku. Létá ve dvou generacích od května do září. Housenky vzhledem napodobují ptačí trus. Autor snímku: J. Sterzel
Kuklice červenonohá - Echinomyia fera. Jde o středně velkou mouchu, která má na těle ostré štětinky. Miluje teplo a sluneční svit a lze ji zastihnout na osluněných místech na květech miříkovitých rostlin. Klade vajíčka na housenky bekyní a sosnokaze, kterými se její larvy živí. Tím tvoří protiváhu k přemnožení lesnicky škodlivého hmyzu. Autor snímku: J. Sterzel
Nosorožík kapucínek - Oryctes nasicornis je zavalitý brouk, jehož dospělci mohou dorůst délky až 4,5 cm. Larvy se vyvíjejí v tlejících kmenech 2-3 roky a dokážou dorůst délky až 12 cm. Živé dřeviny nosorožík neničí. Samci se od samic, která je na obrázku, výrazně liší - mají na hlavě výrazný roh, který je důvodem pro jejich pojmenování. U nás jsou nosorožíci v mladých stádiích adaptováni na život v kompostu s větším podílem dřevitého materiálu. Autor snímku: J. Záhora
Roháč obecný - Lucanus servus. Roháči jsou největšími evropskými brouky. Žijí v dutinách starých stromů, převážně dubů. Vzhledem k úbytku starých stromů se stává brouk stále vzácnějším. Proto je na světovém seznamu ohrožených druhů. Jeho larvy jsou slepé a živí se rozkládajícím dřevem. Brouci se živí šťávami stromů. Samečci svými čelistmi v podobě parohovitých kleští zápasí o samičky. Autor snímku: J. Sterzel
Bekyně zlatořitná - Euproctis chrysorrhoea. Motýl se vyskytuje ve světlých dubových lesích a zahradách. Housenky strouhají vrchní stranu listů. Během žíru trvale předou, vše překrývají vlákny. Při přechodu na další list jej spojují s předcházejícím a svazují dohromady. Tímto způsobem vzniká na konci léta hnízdo velké jako pěst, ve kterém přezimují. Tělo mají pokryté chloupky, které jsou alergenní. Bekyně je velmi škodlivá žírem housenek na dubech a ovocných stromech. Autor snímku: J. Sterzel
Pestrokrovečník včelový - Trichodes apiarius. Brouci se zdržují nejraději na miříkovitých rostlinách na osluněních stráních. Živí se pylovými zrny, ale také čekají na přílet drobnějšího hmyzu, který se stává jejich kořistí. Hlavními hostiteli jejich larev jsou včely čalounice, ale i včely medonosné. Larvy požírají mrtvé včely, larvy i kukly. Jimi způsobené škody jsou však minimální. Autor snímku: J. Sterzel
Můřice bělopásná - Habrosyne pyritoides. Někdy je uváděná jako malinovník bělopásný. Vyskytuje se ve smíšených lesích, zahradách a parcích od června do začátku srpna. Housenky se živí listím malin a především ostružin. Autor snímku: J. Sterzel
Drvopleň obecný - Cossus cossus, je významný škůdce listnatých dřevin jako např. vrba, topol, jilm, olše, bříza, javor, jasan, ořešák, lípa, dub a buk lesní. Motýli létají v červnu a červenci. Vzhledem ke své noční aktivitě tráví dny v klidu sezením na bázích kmenů. Těžko je však objevíme, neboť jejich křídla /rozpětí 60–85 mm/ připomínají kůru. Autor snímku: J. Sterzel
Bourovec jetelový - Lasiocampa trifolii. Na obrázku je samec, který má hřebenitá tykadla. Housenky žijí na bobovitých rostlinách. Při vyrušení se stočí a padnou do vegetace, kde se stavějí mrtvými. Motýli poletují po soumraku od konce června do října. Autor snímku: J. Sterzel
Blýskavka mramorovaná - Phlogophora meticulosa. Je tažný druh, pravidelně v období od dubna do června migrující z jižní Evropy do střední a severní Evropy. Zakládá zde druhou generaci v srpnu až listopadu, z níž většina jedinců se vrací zpět na jih. Netažní jedinci zpravidla během zimy hynou. Motýli jsou aktivní v noci, ve dne sedí s charakteristicky složenými křídly ve vegetaci napodobujíce zkroucené suché listy. Autor snímku: J. Sterzel
Šiškovec černý - Strobilomyces strobilaceus. Zvláštní houba patřící mezi hřiby. její jméno vyjadřuje podobnost a borovými šiškami. Roste nejčastěji právě pod borovicemi. Dužina na řezu rychle kalně červená a nakonec černá. Je jedlá a tak nápadná, že nelze zaměnit za jinou. Autor snímku: J. Sterzel
Lišejníkovec čtveroskvrnný - Lithosia quadra. Patří mezi přástevníky. Na fotografii jsou samec i samice. Vzájemně se velmi liší tak, že vypadají jako dva druhy. Samice je vpravo s tmavými skvrnami. Housenky žijí na stromových lišejnících, kterými se živí. Při přemnožení bekyně mnišky se stávají dravými a napadají její housenky. Autor snímku: J. Sterzel
Mandelinka nádherná - Chrysolina fastuosa. Brouci se vyskytují na konci léta. Larvy žijí na různých druzích rostlin hluchavkovitých a kopřivách. Brouci, stejně jako larvy, se živí listovými pletivy. Autor snímku: J. Sterzel
Zemědým lékařský - Fumaria officinalis. Jedná se o jednoletou hodně rozšířenou plevelnou rostlinu, rostoucí ve všech zemědělských plodinách. Dříve se pěstoval pro lékařské účely a dodnes se používá v lidovém léčitelství. Rostlina obsahuje žluté barvivo kterým se dříve barvila vlna. Autor snímku: J. Sterzel
Světlopáska svlačcová - Emmelia trabealis. Tato můra má jméno po hostitelské rostlině housenek. Motýli žijí na výslunných stanovištích od dubna do září. Jsou aktivní ve dne i v noci. Autor snímku: J. Sterzel
Vikev lesní - Vicia sylvatica. Kvete od června do srpna. Roste především na lesních okrajích, světlinách a podél lesních cest na půdách bohatých živinami. Jejich hlavními opylovači jsou čmeláci. Autor snímku: J. Sterzel
Zubočárník borovicový - Pennithera firmata. Lokální a nehojný druh létající od srpna až do listopadu ve smíšených a borovicových lesích. Housenky žijí na borovicích v korunách starších stromů. Kuklí se v řídkém zámotku mezi jehličím. Autor snímku: J. Sterzel
Dvojtečník bělavý - Cybisia mesomella. Motýl patří mezi přástevníky. Vyskytuje se v červnu a červenci na vlhčích stanovištích křovinatých okrajů lesů a na travnatých stráních. Housenky se živí lišejníky. Autor snímku: J. Sterzel
Zvonek řepkovitý - Campanula rapunculoides. Květy tvoří jednostranně dlouhé hrozny. Roste na suchých většinou vápnitých půdách a slunných stanovištích. Nejčastěji se vyskytuje v územích intenzivního zemědělství. Autor snímku: J. Sterzel
Zvonek kopřivolistý - Campanula trachelium. Rostlina je chlupatá tuhými štětinami, tvarem listů trochu podobná kopřivě. Má dutý čtyřhranný stonek. Kvete v červenci a srpnu většinou ve stínu. Dříve se odvar z rostliny používal ke kloktání při krčních potížích. Autor snímku: J. Sterzel
Zvonek rozkladitý - Campanula patula. Roste na slunných živinami bohatých většinou nevápnitých půdách. Kvete od května do července. Květy na stonku se otáčejí ke slunci. Někdy se vyskytuje s bílou barvou květů. Autor snímku: J. Sterzel
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
Album zobrazuje pouze fotky a videa ( z ). - zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Příroda Doubravnicka

Popis

Album "Příroda Doubravnicka" je průběžně doplňováno o další fotografie, případně jsou starší snímky nahrazovány kvalitnější verzí.
Rediguje: Ing. Jaroslav Sterzel.
Seznam fotografií: http://tinyurl.com/q3gp6ek
Související články: http://tinyurl.com/ob6g6lx
Webová stránka: http://tinyurl.com/nocbh7j

Období

leden 2002 až září 2020

Statistiky

  • 213 fotek
  • - zobrazení
  • 2 se líbí

Kategorie a štítky

příroda
#příroda

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Zakódované album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
gasparáda 2020 - blue illusion (ilusias)
kozel83
Reklama

Další alba autora

Nabídnout další alba

Podobná alba

Nabídnout další alba

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout
znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIP Změny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotkuvideo tak objeví více lidí.
0
Nahlásit fotkuNahlásit video
Příroda Doubravnicka

Líbí se vám album

od doubravnik?

Prohlížet podobná alba
Nahoru
Komentáře Přidat
Přihlásit a komentovat